na "popud" jedneho zdejsiho .... zakladam ... bla bla bla bla
Takze by ma zaujimali skusenosti niektorych z vas, s roznymi druhmi skrtiacich klapiek.
Co sa konstrukcneho prevedenia tyka, tak su asi najpouzivanejsie
"motylikove" - Butterfly
"supatkove" - Slide
s ktorymi som mal moznost prist to styku,
este mame k dispozicii valcekove - barrel, ci twin barrel, a rozne ine konstrukcie,
ktore som ale "v tychto koncinach" nevidel a nemal sancu prist s nimi do styku.
(je tu niekto taky, co by mal s nimi skusenosti ..?? )
pravítko je v pohodě -to člověk dokáže vyrobit i doma pokud má přístup k základnímu strojnímu vybavení, tak jediné náklady bude plotna vhodného materiálu -duralová plotna 12mm vhodnejch rozměrů, mosazná deska, a 4 lineární ložiska, nebo teflonový pásky
další výhodou je minimální (=nulová) restrikce při maximálním otevření, oproti klasickým klapkám, kde vadí osička a samotná klapka tvoří turbulence a zmenšuje průtočnej průřez...zlepšení je použít upravenou osičku která drží klapku z 1 strany, nebo obrobit na co nejmenší průřez...
viděl sem na motorech F1 obě varianty -jak pravítko- 1 a oboustraný, kdy se otvíral kanál od prostředka (ne od jedné strany..), tak klasickou klapku -a to buď klasickou kde je osička a těleso klapky, nebo obráběnou, kde jsou klapky součástí osičky a samotné sání je 2 dílné..tato varianta je co se týče průtočného průřezu lepší jak předchozí a hlavně můžeš mít libovolnej tvar kanálu často ovál kvůli víceventilové technice...
já když sem tohle řešil, tak mě napadl právě ten iris systém a později sem si ověřil, že se to i používá. Zaujal mě právě z toho důvodu, že i při malém otevření klapky je zachovaný "kruhový" profil a navíc přímo v ose kanálu. Je kravina psát něco o zachování laminárního proudění, když prostě krajní vrstvy narazí do kolmé bariéry, nicméně proud u osy, který má největší rychlost, zachovává svůj směr (teoreticky, prakticky ho turbulence krajních vrstev samozřejmě rozhodí). Další věc je ta, že tahle úvaha asi nemusí mít velký význam u víceklapkových systémů, kde naopak homogenizace směsi vlivem turbulencí není vyloženě na škodu, spíš to bude o tom, co má větší přínos, jestli něco jako airflow nebo právě ta lepší atomizace směsi.
co do téhle teorie promlouvá dále, je technická realizovatelnost toho iris systému. lepší by možná bylo, kdyby se skutečně podařil kruhový profil i při částečném otevření klapky
tzn. lepší než toto
u čehož asi nejde vycházet z konstrukce pro fotoaparáty, na které není nějaký požadavek pro mechanickou robustnost a těsnost, v sání přecijen nějaký podtlak při zavření klapky bude ... což potom nahrává spíše řešením, jako je toto
no ale možná že taky vymýšlím kraviny jen jsem to tak nedávno nosil v hlavě, tak jsem to sepsal a diskuse na tohle téma by mě samotného zajímala
EDIT: vkládal jsem nějaké obrázky, v editaci je vidím, ale po odeslání se nezobrazí? chyba snad jen u mě
Další věc je ta, že tahle úvaha asi nemusí mít velký význam u víceklapkových systémů, kde naopak homogenizace směsi vlivem turbulencí není vyloženě na škodu, spíš to bude o tom, co má větší přínos, jestli něco jako airflow nebo právě ta lepší atomizace směsi.
Třeba hasselgren u 4age používá vstřiky na puvodním místě. Ty turbulence při častečném otevření klapky budou mít větší přínos než prutok http://hasselgren.com/billet-barrel-throttle-valve/" onclick="window.open(this.href);return false;
sistem kuloveho kohoutu se mi libi ale při přeplnovanych motorech ke už překažku čini i IC ma to nejaky přinos??
pak by me zajimalo jak moc tesni takova klapka dokaže udržet přetlak jedne atmo???nebo se přes bude stracet tlak (mam takovou použitou jako obtokovou)
Tak konečně jsem se dostal k tomu abych vyrobil několik vzorku škrticich klapek(slide,motýlek s plnou osou,úprava "honza16V",barell) a nechal změřit průtok a rychlost. Škoda že Taboo některé příspěvky smazal a tak tady teď nemůžu citovat jeho slova v tom smyslu že "je to hledání řešení NIKDY NEEXISTUJÍCÍHO problému. Výsledek rozdílu měření v přepočtu na stejnou průtočnou plochu rychlosti proudění a tlakové ztráty je NAPROSTO ZCELA ZANEDBATELNÝ a není ani 1%!! Změny tvaru a proudění klapek naprosto plně dostačují i otáček motoru přes 20000rpm. Jako regulační prvek naprosto s výraznou převahou jak v přesností tak linearitě průtoku je motýlek. Takže Taboo díky.
Taboo víš jak to je. Člověka prostě zvikla ta hromada informací od výrobců itb jak skvěle a proč to jejich řešení je zrovna to nejlepší a tak si rekneš : třeba je na tom něco pravdy. Bohužel není. Všechno jsou to lži nebo šikovné manipulace s čísly a průtoky jakých nikdy nemůže klasický spalovací motor dosáhnout. Možná nějaká turbína nebo tak. Ale tam zas není potřeba klapkla. Ta tvoje myšlenka má souvislost s regulaci průtoku nebo průtokém samotným a jeho rychlosti?
Taboo,jeste mi rekni ,ze je to pouzitelne jen na atmo motoru a ja jdu v pondeli na patentovy urad Myslim ze Jrd trefil hrebicek na hlavu. Ono uz se to pouziva na motoru - jen jinde.
nevím zda jsem v obraze ale nejlepší konstrukce škrtící klapky je taková že vlastně žádná není...
regulace množství směsi do motoru jak psal jdr... ale to už tady dávno je......valvetronic u bmw...
a nejen u bmw. Ovšem díky složitosti nastavení a výroby celého systému trpí řadou poruch. Neviděl jsem motor s timotn systémem,který by bez jeho poruchy najel alespoň 100k km. Slibovaný výkon až 14% také nikde. toyota tento systém nazývá valvematic a nejrozšířenější objem 1.6 má o 30koní méně než měla jejich 1.6 už v roce 97. ale tady jsme rozebírali klapku jako regulační prvek s jeho výhodami a nevýhodami.
jen jsem to tak nedávno nosil v hlavě, tak jsem to sepsal a diskuse na tohle téma by mě samotného zajímala
Myslim ze Jrd trefil hrebicek na hlavu. Ono uz se to pouziva na motoru - jen jinde. 
