Otázka na Knock noise
Moderátoři: Fáboš, Bohuš, Kane13, Ritchma, Libor12, Tom_
Otázka na Knock noise
Trochu jsem přemýšlel zda to sem dát, ale skusím. Kecat o hloupostech men nebaví.
Řeším teď aktuálně nastavení AEM EMS na mojí Supře. Jde tedy 2JZ GTE JZA80. Nastavení A/F se dá naladit při troše trpělivosti celkem dobře, závislost na teplotě se ladí trochu hůř, ale pořád se dá zapnout o2 feedback - takže A/F neřeším. Problém je trošku s předstihem, protože nemám k dispozici rolling road (brzdu) a tak nemohu naladit low a mid range podle max výkonu a vycházím ze zkušeností Seana z Torquefreaks, ale v podlestatě také bez problémů. Problém, ale mám ve vysokých otáčkách a případně možná i ve vysoké zátěži. Jsem zatím na 1,5BAR a cca 13-15degree advance. Problém je, že čidla tlaku a knock vykazují určitý "noise" tedy šum. Šum na tlakovém čidlu je v podstatě pořád stejný a na knock sensoru se ukazují hodnoty 1-2V a někdy až 3,5V ale je zajímavé, že se zdá, že to vlastně není ani moc závislé na tlaku a zatížení, spíš na rostoucích otáčkách.
Důvody proč se tak děje? Tak zaprvé nemám zatím naistalován žádný "grounding kit" (lepší uzemnění) a to by mohlo vysvětlovat určitý šum na čidle tlaku. Po 90000km na motoru už rozhodně není naprosto shodná komprese a to by také mohlo něco udělat. Dále mám oproti standartní spojce asi 20kg na klice méně hmotnosti. Převodovka také nebyla v nejlepší kondici (právě probíhá repase) a to by se také mohlo projevit určitým "hlukem" který by se mohl přenášet na čidla klepání motoru. Dalším podezřením jsou vůle mezi písty a ojnicemi, což by se opravdu mohlo s rostoucími otáčkami projevovat. Podotýkám hlava je komplet nově udělaná, nové vačky, zabroušená sedla ventilů atd.....
Točím místo sériových 6750 nově 8000RPM, ano mám tvrdší pružiny pod ventily CROWER a titanium retainers. Zajímá mne to protože bych rád zvedl ještě předstih, ale takhle si nejsem jistý zda už motor začíná klepat nebo zda je to jen ruch vznikající jiným způsobem.
Ptám se tedy jestli mi někdo dokáže poradit kde by mohl být zakopaný pes, nebo na co se mám soustředit.
Prosím nezasírejete mi tady ten thread debilními poznámkami neznalců.
Děkuji
Řeším teď aktuálně nastavení AEM EMS na mojí Supře. Jde tedy 2JZ GTE JZA80. Nastavení A/F se dá naladit při troše trpělivosti celkem dobře, závislost na teplotě se ladí trochu hůř, ale pořád se dá zapnout o2 feedback - takže A/F neřeším. Problém je trošku s předstihem, protože nemám k dispozici rolling road (brzdu) a tak nemohu naladit low a mid range podle max výkonu a vycházím ze zkušeností Seana z Torquefreaks, ale v podlestatě také bez problémů. Problém, ale mám ve vysokých otáčkách a případně možná i ve vysoké zátěži. Jsem zatím na 1,5BAR a cca 13-15degree advance. Problém je, že čidla tlaku a knock vykazují určitý "noise" tedy šum. Šum na tlakovém čidlu je v podstatě pořád stejný a na knock sensoru se ukazují hodnoty 1-2V a někdy až 3,5V ale je zajímavé, že se zdá, že to vlastně není ani moc závislé na tlaku a zatížení, spíš na rostoucích otáčkách.
Důvody proč se tak děje? Tak zaprvé nemám zatím naistalován žádný "grounding kit" (lepší uzemnění) a to by mohlo vysvětlovat určitý šum na čidle tlaku. Po 90000km na motoru už rozhodně není naprosto shodná komprese a to by také mohlo něco udělat. Dále mám oproti standartní spojce asi 20kg na klice méně hmotnosti. Převodovka také nebyla v nejlepší kondici (právě probíhá repase) a to by se také mohlo projevit určitým "hlukem" který by se mohl přenášet na čidla klepání motoru. Dalším podezřením jsou vůle mezi písty a ojnicemi, což by se opravdu mohlo s rostoucími otáčkami projevovat. Podotýkám hlava je komplet nově udělaná, nové vačky, zabroušená sedla ventilů atd.....
Točím místo sériových 6750 nově 8000RPM, ano mám tvrdší pružiny pod ventily CROWER a titanium retainers. Zajímá mne to protože bych rád zvedl ještě předstih, ale takhle si nejsem jistý zda už motor začíná klepat nebo zda je to jen ruch vznikající jiným způsobem.
Ptám se tedy jestli mi někdo dokáže poradit kde by mohl být zakopaný pes, nebo na co se mám soustředit.
Prosím nezasírejete mi tady ten thread debilními poznámkami neznalců.
Děkuji
Tvorba elektroinstalací závodních vozů
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
- MarAt
- Příspěvky: 682
- Registrován: 10 říj 2004 11:10
- Bydliště: Česká republika
- Kontaktovat uživatele:
Re: Otázka na Knock noise
Bohužel hodnoty proudu mi nic neřeknou,ale neriskoval bych tu nejistotu,protože i u kovanýho vnitřku může zaklepání za 2s ukončit tvoje snažení..každopádně nejvhodnější by asi bylo vzít externí osciloskop a doladit na válci nebo aspoň při jízdě. Pokud nemáš nikoho,kdo by ti s tím pomohl,tak mi napiš sz,o někom,kdo má na to vybavení i zkušenosti bych věděl...

crx 4x4 boosted- 10.23s
8x národní rekord ve sprintu na 1/4míle
exige gt3,gsx,mr2,200sx aj.
www.marat.cz
8x národní rekord ve sprintu na 1/4míle
exige gt3,gsx,mr2,200sx aj.
www.marat.cz
Re: Otázka na Knock noise
Díky za snahu, ale nějak se v tvé odpovědi neorientuji.MarAt píše:Bohužel hodnoty proudu mi nic neřeknou,ale neriskoval bych tu nejistotu,protože i u kovanýho vnitřku může zaklepání za 2s ukončit tvoje snažení..každopádně nejvhodnější by asi bylo vzít externí osciloskop a doladit na válci nebo aspoň při jízdě. Pokud nemáš nikoho,kdo by ti s tím pomohl,tak mi napiš sz,o někom,kdo má na to vybavení i zkušenosti bych věděl...
...Psal jsem o hodnotách napětí (nikoliv proudu) a to je dost podstatná věc, řekne toho hodně a většina čidel pracuje v režimu 0-5V, otázkou jen zůstává so lze považovat za problémovouhodnotu a co je jen "běžný" ruch.
...Kovaný vnitřek motoru nezničím, protože tam prostě není, proto jsem psal, že je na motoru 90tis. km.
...Vůbec netuším jak mi mohl pomoci externí osciloskop ........ to tak možná na Simsona nebo na Jawu, ale na elektronickém zapalování? Já nepochybuji o tom, že hallowa sonda ukazuje správně a že se motor točí tak jak ECU předpokládá. Možná by se hodil stetoskop (tedy něco jako mikrofon), nicméěn ten nemám a neumím si představit jak by se to za jízdy realizovalo.
Tak se ptám: Kde je ten odborník co tomu rozumí?

Tvorba elektroinstalací závodních vozů
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
První co bych udělal je, že bych zjistil, jestli se jedná o rušení na kabelech nebo jestli ten knock sensor bere nějaké další mechanické vibrace kromě těch, které brát má (detonace). Na to by byl nejlepší digitální osciloskop a nejlíp dvoukanálový - na jeden vstup připojit knock sensor a na druhý nějaký piezoelement, který bych různě umisťoval - na blok, na karoserii... pokud by byly průběhy stejné, znamená to, že knock sensor bere ještě další otřesy. Pokud ne,pak by to chtělo nějak brutálně vylepšit stínení a uzemnění kabelu. IMHO by se původ dal poznat čistě podle průběhu toho signálu, kdyby nebyl k dispozici dvoukanál.
Mazda3 2.0i 150PS/6000ot. & 187Nm/4500 ot.
- MarAt
- Příspěvky: 682
- Registrován: 10 říj 2004 11:10
- Bydliště: Česká republika
- Kontaktovat uživatele:
Hmmm,možná by ti pomohlo si to přečíst vícekrátleon4x4 píše:Díky za snahu, ale nějak se v tvé odpovědi neorientuji.MarAt píše:Bohužel hodnoty proudu mi nic neřeknou,ale neriskoval bych tu nejistotu,protože i u kovanýho vnitřku může zaklepání za 2s ukončit tvoje snažení..každopádně nejvhodnější by asi bylo vzít externí osciloskop a doladit na válci nebo aspoň při jízdě. Pokud nemáš nikoho,kdo by ti s tím pomohl,tak mi napiš sz,o někom,kdo má na to vybavení i zkušenosti bych věděl...
...Psal jsem o hodnotách napětí (nikoliv proudu) a to je dost podstatná věc, řekne toho hodně a většina čidel pracuje v režimu 0-5V, otázkou jen zůstává so lze považovat za problémovouhodnotu a co je jen "běžný" ruch.
...Kovaný vnitřek motoru nezničím, protože tam prostě není, proto jsem psal, že je na motoru 90tis. km.
...Vůbec netuším jak mi mohl pomoci externí osciloskop ........ to tak možná na Simsona nebo na Jawu, ale na elektronickém zapalování? Já nepochybuji o tom, že hallowa sonda ukazuje správně a že se motor točí tak jak ECU předpokládá. Možná by se hodil stetoskop (tedy něco jako mikrofon), nicméěn ten nemám a neumím si představit jak by se to za jízdy realizovalo.
Tak se ptám: Kde je ten odborník co tomu rozumí?

Nemyslel jsem el. proud jako veličinu,ale dejme tomu,že jsem se nevyjádřil exaktně,to bych pochopil...ale dále už jen pro tebe

Dále jsem napsal cituji "i u kovaného" čímž jsem myslel,že i v případě,že by na motoru byl kovaný vnitřek,by mohla destrukce proběhnout rychle,nikoliv v tvém případě.
Odborník je z Otrokovic,buď na stávající,nebo na svůj knock senzor si napojí onen osciloskop a na brzdě nabo za jízdy bude analyzovat signál,zatímco by sis upravoval npř. předstih..
SZ mi už ale prosím v tomto duchu nepiš

crx 4x4 boosted- 10.23s
8x národní rekord ve sprintu na 1/4míle
exige gt3,gsx,mr2,200sx aj.
www.marat.cz
8x národní rekord ve sprintu na 1/4míle
exige gt3,gsx,mr2,200sx aj.
www.marat.cz
Moment - teď jsem si to pořádně přečet - ten snímač pracuje na principu Hallova jevu? Většinou se totiž používají piezo. Hall je docela náchylný na jiná EM pole kromě těch, která má měřit, takže se ptám - jak daleko jsou od vedení čidla kabely ke svícím? Neměnil jsi alternátor?
Tahle to vypadá,že ten fenomén není mechanickýho původu, to se máš na co tešit...
EDIT: Je kolem kabelu od čidla blízko nejaké další vedení?
Tahle to vypadá,že ten fenomén není mechanickýho původu, to se máš na co tešit...
EDIT: Je kolem kabelu od čidla blízko nejaké další vedení?
Mazda3 2.0i 150PS/6000ot. & 187Nm/4500 ot.
Nechci ti zasirat tema, ale jednou se tady neco podobneho resilo, treba ti to nejak zatim pomuze....jinak nevim ktera bije oproti Taboovi
Placenta napsal:
Jinak booster od GReddy 01 a vahu vzduchu muzu zahodit ???
Taboo pise:
To bych zatim (nez se s tim AEM EMS naucis dobre pracovat) opravdu nedoporucoval. Ten OEM MAS a IAT nepredstavuji pro to pocatecni lazeni (ustanoveni zakladnich tovarnich map) takovou restrikci. Az doladis ty zakladni mapy s durazem na driveability, ne maximalni performanci, pote muzes eliminovat ten OEM MAS + IAT a nakalibrovat ten AEM MAP a IAT. Pokud chces eliminovat ten GReddy EBC a kontrolovat boost pres ten AEM EMS, ten OEM Mitsu solenoid je moc maly a pri vyssich tlacich nespolehlivy. To se da vyresit pouzitim GM solenoidu, ale ja bych doporucoval nezavislou boost control. Proste, pokud s tim clovek nema patricne zkusenosti, tak je lepsi delat postupne jen jednu vec po druhe, nez vsechno najednou. Nejdriv se budes muset naucit spravne analyzovat vsechny informace (udaje z dataloggeru, budiku, barvu svicek a vyfukoveho koure, zvuk motoru a samozrejme samotne chovani toho auta) k tomu, aby jsi na jejich zaklade mohl podniknout dalsi patricne kroky, k cemuz samozrejme budes muset taky vedet, o co presne se usilujes a jak toho spravnou cestou dosahnout. Dve zakladni veci: 1) spravne casovani predstihu zapalovani v ruznych rezimech motoru je vsechno (= kdyz predstih zapalovani je nespravny, vsechno je nespravne ) a 2) pri lazeni pro maximalni performanci se v zadnem pripade nespolehej na ten OEM detonacni sensor. Porid si elektronicky stethoscope (vpodstate jen citlivy microphone se zesilovacem s frequency equalizer), ktery docasne pripevnis na motor (v blizkosti tesneni hlavy). Ten Mitsu knock sensor neni zrovna nejlepsi, takze jeho citlivost budes muset pri urcitych RPM potlacit (vpodstate ho budes muset "nakalibrovat" tak, aby stale jeste plnil svou puvodni funkci, ale jen pri skutecne detonaci). To jsou proste male veci, na ktere by jsi se mel soustredit jeste predtim, nez zacnes tocit knoflikem toho EBC a snazit se vymackat z toho motoru co nejvice. Zjednodusene, ten AEM EMS (kalibraci sensoru a ustanoveni zakladnich map) musis nejdriv "zoptimalizovat" pro bezny provoz. AFR nebude ze zacatku tak moc dulezite, drz to pri plne zatezi okolo 11.5:1 a az ustanovis dobrou krivku prestihu zapalovani, tak s tim AFR muzes jit trochu nahoru (ale ne nekde nad 12.5:1). Pokud predstih zapalovani a AFR jsou dobre, EGT tam sama zapadne (= nepodrizuj predstih zapalovani anebo AFR k dosazneni nejake urcite EGT)... Co se tyka cen toho AEM EMS, vsechno nad $1500 za ten zakladni unit je predrazene.

Placenta napsal:
Jinak booster od GReddy 01 a vahu vzduchu muzu zahodit ???
Taboo pise:
To bych zatim (nez se s tim AEM EMS naucis dobre pracovat) opravdu nedoporucoval. Ten OEM MAS a IAT nepredstavuji pro to pocatecni lazeni (ustanoveni zakladnich tovarnich map) takovou restrikci. Az doladis ty zakladni mapy s durazem na driveability, ne maximalni performanci, pote muzes eliminovat ten OEM MAS + IAT a nakalibrovat ten AEM MAP a IAT. Pokud chces eliminovat ten GReddy EBC a kontrolovat boost pres ten AEM EMS, ten OEM Mitsu solenoid je moc maly a pri vyssich tlacich nespolehlivy. To se da vyresit pouzitim GM solenoidu, ale ja bych doporucoval nezavislou boost control. Proste, pokud s tim clovek nema patricne zkusenosti, tak je lepsi delat postupne jen jednu vec po druhe, nez vsechno najednou. Nejdriv se budes muset naucit spravne analyzovat vsechny informace (udaje z dataloggeru, budiku, barvu svicek a vyfukoveho koure, zvuk motoru a samozrejme samotne chovani toho auta) k tomu, aby jsi na jejich zaklade mohl podniknout dalsi patricne kroky, k cemuz samozrejme budes muset taky vedet, o co presne se usilujes a jak toho spravnou cestou dosahnout. Dve zakladni veci: 1) spravne casovani predstihu zapalovani v ruznych rezimech motoru je vsechno (= kdyz predstih zapalovani je nespravny, vsechno je nespravne ) a 2) pri lazeni pro maximalni performanci se v zadnem pripade nespolehej na ten OEM detonacni sensor. Porid si elektronicky stethoscope (vpodstate jen citlivy microphone se zesilovacem s frequency equalizer), ktery docasne pripevnis na motor (v blizkosti tesneni hlavy). Ten Mitsu knock sensor neni zrovna nejlepsi, takze jeho citlivost budes muset pri urcitych RPM potlacit (vpodstate ho budes muset "nakalibrovat" tak, aby stale jeste plnil svou puvodni funkci, ale jen pri skutecne detonaci). To jsou proste male veci, na ktere by jsi se mel soustredit jeste predtim, nez zacnes tocit knoflikem toho EBC a snazit se vymackat z toho motoru co nejvice. Zjednodusene, ten AEM EMS (kalibraci sensoru a ustanoveni zakladnich map) musis nejdriv "zoptimalizovat" pro bezny provoz. AFR nebude ze zacatku tak moc dulezite, drz to pri plne zatezi okolo 11.5:1 a az ustanovis dobrou krivku prestihu zapalovani, tak s tim AFR muzes jit trochu nahoru (ale ne nekde nad 12.5:1). Pokud predstih zapalovani a AFR jsou dobre, EGT tam sama zapadne (= nepodrizuj predstih zapalovani anebo AFR k dosazneni nejake urcite EGT)... Co se tyka cen toho AEM EMS, vsechno nad $1500 za ten zakladni unit je predrazene.
Re: Otázka na Knock noise
no pokud pripojis osciloskop s fft a dobre ho nastavis, uvidis v jakem frekvencnim pasmu je ten signal knock senzoru, poud na nem nameris nejake napeti tak to nic neznamena, pravdepodobne totiz meris predpeti senzoru + uzitecny signal. uzitecny signal zmeris kdyz multimetr nebo cim to meris prepnes na AC potom ale neni jasny v jakym frekvencnim pasmu meris, protoze kazdej multimetr to ma dost individualni, sou vetsinou na mereni do 400 hz, signal detonaci knocku je tusimze nekde kolem 4000 hz, vylepsovat stineni a uzemneni je asi zbytecne pokud nevis co vlasne ze senzoru jde
mmch osciloskopem kupodivu muzes zjistit vice, nez jenom to ze nejake cidlo dava impulzy, dokonce i v elektronickem zapalovani
mmch osciloskopem kupodivu muzes zjistit vice, nez jenom to ze nejake cidlo dava impulzy, dokonce i v elektronickem zapalovani
HALL čidlo je na klice pro snímání otáček..........BlackHole píše:Moment - teď jsem si to pořádně přečet - ten snímač pracuje na principu Hallova jevu? Většinou se totiž používají piezo. Hall je docela náchylný na jiná EM pole kromě těch, která má měřit, takže se ptám - jak daleko jsou od vedení čidla kabely ke svícím? Neměnil jsi alternátor?
Tahle to vypadá,že ten fenomén není mechanickýho původu, to se máš na co tešit...
EDIT: Je kolem kabelu od čidla blízko nejaké další vedení?
Kolem čidel klepání jsou mraky další elektroniky........... nicméně to není nic co by tam jiní majitelé MKIV neměli. Proto jediné co bych opravdu zpochybňoval je kvalita zemnících prvků. Plánuji to "pojistit" měděnými lany (drát už to asi není) o ploše 10mm2 což by mělo asi stačit. Spojí se karoserie, blok, převodovka, sací koš a záporný pól baterie.
Protože se tento jev projevuje se zvedajícími se otáčkami motoru, tak se bohužel donmnívám, že může být mechanického původu.
Tvorba elektroinstalací závodních vozů
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Principielne tomu rozumím dávno, ale právě teď mi schází ta potřebná znalost (skušenost) ohledně správného čtení hodnot z OEM knock sensorů. Četl jsem názor, že u Toyoty jsou oem čidla poměrně dobrým vodítkem. Bohužel však už neumím říct zda je neovlivňuji něčím co jsem udělal nebo neudělal.Placenta píše:Nechci ti zasirat tema, ale jednou se tady neco podobneho resilo, treba ti to nejak zatim pomuze....jinak nevim ktera bije oproti Taboovi![]()
Placenta napsal:
Jinak booster od GReddy 01 a vahu vzduchu muzu zahodit ???
Taboo pise:
To bych zatim (nez se s tim AEM EMS naucis dobre pracovat) opravdu nedoporucoval. Ten OEM MAS a IAT nepredstavuji pro to pocatecni lazeni (ustanoveni zakladnich tovarnich map) takovou restrikci. Az doladis ty zakladni mapy s durazem na driveability, ne maximalni performanci, pote muzes eliminovat ten OEM MAS + IAT a nakalibrovat ten AEM MAP a IAT. Pokud chces eliminovat ten GReddy EBC a kontrolovat boost pres ten AEM EMS, ten OEM Mitsu solenoid je moc maly a pri vyssich tlacich nespolehlivy. To se da vyresit pouzitim GM solenoidu, ale ja bych doporucoval nezavislou boost control. Proste, pokud s tim clovek nema patricne zkusenosti, tak je lepsi delat postupne jen jednu vec po druhe, nez vsechno najednou. Nejdriv se budes muset naucit spravne analyzovat vsechny informace (udaje z dataloggeru, budiku, barvu svicek a vyfukoveho koure, zvuk motoru a samozrejme samotne chovani toho auta) k tomu, aby jsi na jejich zaklade mohl podniknout dalsi patricne kroky, k cemuz samozrejme budes muset taky vedet, o co presne se usilujes a jak toho spravnou cestou dosahnout. Dve zakladni veci: 1) spravne casovani predstihu zapalovani v ruznych rezimech motoru je vsechno (= kdyz predstih zapalovani je nespravny, vsechno je nespravne ) a 2) pri lazeni pro maximalni performanci se v zadnem pripade nespolehej na ten OEM detonacni sensor. Porid si elektronicky stethoscope (vpodstate jen citlivy microphone se zesilovacem s frequency equalizer), ktery docasne pripevnis na motor (v blizkosti tesneni hlavy). Ten Mitsu knock sensor neni zrovna nejlepsi, takze jeho citlivost budes muset pri urcitych RPM potlacit (vpodstate ho budes muset "nakalibrovat" tak, aby stale jeste plnil svou puvodni funkci, ale jen pri skutecne detonaci). To jsou proste male veci, na ktere by jsi se mel soustredit jeste predtim, nez zacnes tocit knoflikem toho EBC a snazit se vymackat z toho motoru co nejvice. Zjednodusene, ten AEM EMS (kalibraci sensoru a ustanoveni zakladnich map) musis nejdriv "zoptimalizovat" pro bezny provoz. AFR nebude ze zacatku tak moc dulezite, drz to pri plne zatezi okolo 11.5:1 a az ustanovis dobrou krivku prestihu zapalovani, tak s tim AFR muzes jit trochu nahoru (ale ne nekde nad 12.5:1). Pokud predstih zapalovani a AFR jsou dobre, EGT tam sama zapadne (= nepodrizuj predstih zapalovani anebo AFR k dosazneni nejake urcite EGT)... Co se tyka cen toho AEM EMS, vsechno nad $1500 za ten zakladni unit je predrazene.

Tvorba elektroinstalací závodních vozů
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
v tomto nejsem nejvíc kovanej, jediný co mi chybí na tom co jsi psal jaký je seriový předstih a jaký tam máš a jelikož nejsem suprista, jaký je tlak origo turba když ted máš 1,5, a jaká je origo komprese a jakou máš ted, dá se z toho hodně vydedukovat, ael v elektrice nejsem odborník, ale uzemnění dělá bordel skoro všude, tím začínám (uzemněním) a půlka následných problémů je fuč
IQ sice stylingem nenahradíš, taboo ti ho taky nezvedne, ale dokáže rozšířit brutálně obzory 
http://www.odtahove-sluzby.cz

http://www.odtahove-sluzby.cz
ve stredu jsem objednaval z USA a mezi ostatnymi vecmi jsem objednal i tento snimac detonaci. Jestli to prijde to patku muzu ti to vzit na valky a na nejakou dobu zapujcit domu. Jestli to bude do patku nevim zalezi na celnikach na Ruzyni a nebo az to prijde tak bych ti to poslal na zkousku. Ja to budu montovat az asi tak za mesic, az mi prijde zbozi i od jinych firem. Mozna by ti to pomohlo a reklo vic. 

- Přílohy
-
- knock-alert-msd-2-400.jpg (17.88 KiB) Zobrazeno 1215 x
To zní zajímavě. Pak už zbejvá jen otázka. Když se na tomto zařízení objeví informace o detonaci, dá se na to spolehnout, že to jsou opravdu detonace? Tím chci říct, je jeho vestavěný eqalizer nastavený tak přesně aby to slyšelo jen detonace a nebralo to jiné zvuky z motoru, převodovky či odjinud? Dokáže to rozpoznat mezi opravdovou detonací a například klepáním pístu na onjičním čepu nebo teřba chrastění pístních kroužků ?Placenta píše:ve stredu jsem objednaval z USA a mezi ostatnymi vecmi jsem objednal i tento snimac detonaci. Jestli to prijde to patku muzu ti to vzit na valky a na nejakou dobu zapujcit domu. Jestli to bude do patku nevim zalezi na celnikach na Ruzyni a nebo az to prijde tak bych ti to poslal na zkousku. Ja to budu montovat az asi tak za mesic, az mi prijde zbozi i od jinych firem. Mozna by ti to pomohlo a reklo vic.
Tvorba elektroinstalací závodních vozů
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
ja tomu verim ze to dokaze eliminovat jine otresy, protoze pak si dost dobre nedokazu predstavit jak by se ladilo dal. Taboo rikal ze to musi byt co nejblize tesneni hlavy a melo by to pracovat na principu snad ultrazvuku. kazdopadne tohle od MSD by melo byt dost citlive oproti serii. Ja mam na micce taky detonacni cidlo primo mezi hlavama do V ale to ukazuje bud a nebo. Taboo tady nekde popisoval jak to snimani detonaci funguje ale nemuzu to najit.
Aspon bys byl pokusnej kralik co to ukaze oproti seriovemu cidlu
Jinak odkaz na MSD kde jsem to koupil je tady, predposledni polozka.http://www.3sxperformance.com/electronics.asp


karle kdybys potřeboval ten 2kanálový osciloskop tak mám jeden k dispozici (20MHz).
BMW 750iAL BiTurbo PRODÁNO, nyní KAWASAKI ZX10R
>>>Pneuservis, Klimatizace<<<
>>>Antény a satelity<<< http://www.volny.cz/antenysatelity
>>>Pneuservis, Klimatizace<<<
>>>Antény a satelity<<< http://www.volny.cz/antenysatelity
Skutecna detonace ma velice specifickou frekvenci - typicky mezi 5kHz a 7kHz, ale u toho sameho typu motoru se muze odchylovat az +/- 400Hz (coz zalezi na rozdilnych charakteristikach konfigurace tech motoru). Ta zakladni frekvence ale zavisi predevsim na prumeru valcu a teplote spalovacich komor. Vetsi valce a/anebo nizsi teploty produkuji vetsinou nizsi zakladni frekvenci. O samotnych metodach detekce detonace se da v detailech psat cele hodiny, ale ja to zkratim a reknu jen velice zjednodusene. U vetsiny systemu se zamerne snizuje citlivost detonacniho sensoru se zvysujicimi se otackami motoru, protoze s nema taky pribyva mechanicky hluk. Nejbeznejsim zpusobem upravy signalu detonacniho sensoru je samozrejme frekvencni filter, ktery ignoruje vsechno ostatni s vyjimkou spektra te zakladni frekvence + jeji tolerancni hodnoty. Detonace vetsinou nastava mezi 10 a 70 stupni otoceni klikove hridele po TDC, takze se da pouzit crank anebo cam angle sensor k aktivaci detekce detonace jen pro tech 60 stupnu od 10* ATDC a docasne tak zabranit tak detekci mechanickeho hluku. Ten detekcni cas je vyberem jen tech 60 stupnu otoceni kliky pote zkracen jen na nejakych 20 mS pri 500 RPM a 1.25 mS pri 8000 RPM, takze sance falesne detekce je podstatne snizena. Pote se musi ustanovit velikost a progrese referencni signalu, kterou se kontroluje citlivost detekce detonace v ruznych rezimech a otackach motoru. I presto, ze to zni trochu slozite, vpodstate k efektivni detekci ten referencni signal musi byt dostatecne nizky v nizkych otackach a naopak dostatecne vysoky ve vysokych otackach. To vse samozrejme z duvodu zmeny hladiny mechanickeho hluku. Pokud je ten referencni signal v nizkych otackach moc vysoky, detekce detonace bude neefektivni, protoze jeji algorithm bude pod urovni toho referencniho signalu. Zjednodusene receno: ten knock sensor nebude dostatecne citlivy. Naopak zase, pokud ten referencni signal je ve vysokych otackach moc nizky, ten mechanicky hluk ho prehlusi a ta ECU ho bude povazovat za detonaci (to vse samozrejme za predpokladu, ze ten mechanicky hluk bude mit tu "spravnou" 5-7kHz frekvenci, kterou ten frekvencni filter ECU propusti). Samozrejme, cim hlucnejsi ten motor - a vse co by mohlo produkovat falesny signal - je, tim presnejsi (anebo blizsi/uzsi) ten odstup toho referencniho signalu od signalu detonace musi byt. To ale opet s ohledem na prostor/toleranci, ve kterem se detekce detonace jevi jeste jako zbytecna. Po ustanoveni krivky citlivosti detekce vzhledem k zatezi a RPM - pri ktere pote (pokud ta krivka je spravne ustanovena) se pote zvoli patricne "protiopatreni" (anebo snad "protikrok), kterym je vetsinou progresivni snizeni predstihu zapalovani kombinovane s obohacenim smese (pri vyssi intenzite detonace). Tech stupnu intenzity se vetsinou pouziva jen 3 anebo 4 (ale da se samozrejme pouzit i vic anebo min) a kazdemu je pripsana patricna progresivni funkce (vpodstate jen vyssi a vyssi uber predstihu zapalovani a pri poslednim anebo dvou poslednich stupnich intenzity taky vyssi a vyssi obohaceni smesi anebo i uplne vypnuti zapalovani).
V praxi se ta krivka referencniho signalu ustanovuje manipulaci predstihu zapalovani a bohatosti smesi, aby clovek mohl presne zjistit, kde ten threshold detonace lezi. K dosahnuti toho je samozrejme nutne velice mirnou detonaci zaverne privodit, k cemuz je nutno pristupovat "zespodu" - z te bezpecne zony velice konservativniho predstihu a pomerne bohate smese a budto sledovat vystup signalu detonacniho sensoru na oscilloscopu anebo pomoci stethoscopu (anebo obou soucasne, coz je samozrejme nejlepsi). V obou pripadech pomuze jednoduchy 5-7kHz frekvenci filter (anebo equalizer) nalazeny pomoci jednoducheho generatoru frekvenci (ja k tomu pouzivam elektrickou kytaru a pasmo mezi tony A7 a A8
).

V praxi se ta krivka referencniho signalu ustanovuje manipulaci predstihu zapalovani a bohatosti smesi, aby clovek mohl presne zjistit, kde ten threshold detonace lezi. K dosahnuti toho je samozrejme nutne velice mirnou detonaci zaverne privodit, k cemuz je nutno pristupovat "zespodu" - z te bezpecne zony velice konservativniho predstihu a pomerne bohate smese a budto sledovat vystup signalu detonacniho sensoru na oscilloscopu anebo pomoci stethoscopu (anebo obou soucasne, coz je samozrejme nejlepsi). V obou pripadech pomuze jednoduchy 5-7kHz frekvenci filter (anebo equalizer) nalazeny pomoci jednoducheho generatoru frekvenci (ja k tomu pouzivam elektrickou kytaru a pasmo mezi tony A7 a A8


IQ stylingem nenahradis.
Děkuji za odpověď.
Nyní menší výpočet: Pokud zkrátím dobu snímání na 60° pro každý válec, tak to bohužel u 6ti válce zase bude 360°
Ten postup s konzervativním timingem znám a také jsem ho použil, proto nedokáži říci, že by se na knock sensorech v logu objevilo něco co by připomínalo opravdový knocking, spíše mi to opravdu přijde jako nějaký šum nebo hluk z jiných částí. Začínal jsem na 1,15BAR a 3° timing a postupně jsem nastavil 1,5BAR a potom jsem zvedal timing na 6,9,12,15 stupnu a díval jsem se do logů.
Raději se asi pokusím hodit sem zítra nějaké fotky z logů.
Nyní menší výpočet: Pokud zkrátím dobu snímání na 60° pro každý válec, tak to bohužel u 6ti válce zase bude 360°

Ten postup s konzervativním timingem znám a také jsem ho použil, proto nedokáži říci, že by se na knock sensorech v logu objevilo něco co by připomínalo opravdový knocking, spíše mi to opravdu přijde jako nějaký šum nebo hluk z jiných částí. Začínal jsem na 1,15BAR a 3° timing a postupně jsem nastavil 1,5BAR a potom jsem zvedal timing na 6,9,12,15 stupnu a díval jsem se do logů.
Raději se asi pokusím hodit sem zítra nějaké fotky z logů.
Tvorba elektroinstalací závodních vozů
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
To, co jsem popsal, je jen vseobecna metoda detekce detonace. Tech metod, ktere pracuji na trochu jinem principu je tam vic, ale vetsina vyrobcu automobilu pouziva jen jeden detonacni sensor, kterym monitoruje vetsinou jen jeden valec, takze ten zpusob snimani jen tech 60 stupnu otoceni kliky po 10 stupnich ATDC se da pouzit (ale levnejsi vozy jim nedisponuji a monitoruji vetsinou celych 360 stupnu). Nektere detonacni sensory jsou samozrejme lepsi, nez ty druhe (treba u DSM vozu je ten 1G sensor velice nespolehlivy a my proto pouzivame s tim AEM EMS 2G sensor, ktery ma vice linearni vystup), ale ja se osobne na ne - u neceho tak kritickeho jako detonace - jen velice nerad spoleham (Haltech samozrejme nema detonacni sensor vubec). Lidske ucho je v tomto aspektu neomylne. U pouziti toho AEM EMS je nejspolehlivejsi metodou zamerne privozeni mirne detonace pri jeji monitoraci pomoci nejakeho elektronickeho stethoscope s equalizerem. Tim nemusi byt nic draheho anebo luxusniho, ale jen levny zesilovac urceny pro lidi s castecnou ztratou sluchu. My ten mikrofon pripevnime "natvrdo" k ocelove "clamp", kterou pote nejdriv pripevnime k detonacnimu sensoru (abychom slyseli, co slysi on - a porovnali to s tim, co slysime my). Pote, pokud slysime neco, co 100% neni zadna detonace, ale stejne "triggers" ten detonacni sensor, tak se snazime umistenim toho mikrofonu v ruznych mistech najit ten zdroj toho nechteneho hluku a pripadne ho nejak eliminovat. Ve vetsine pripadu jsou tim zdrojem falesneho signalu trubky intercooleru narazejici do sebe pri pohybu motoru, subframes, engine mounts, radici kabely, etc. Zpatky ale k tomu lazeni s tim stethoscope... Proste s tim autem a s tim mikrofonem pripevnenym na ten detonacni sensor jezdi zatimco ho ladis (taktez na dynometru). Pokud tam zadnou detonaci neslysis, tak tam zadna detonace neni - a kdyby ti ten sensor snazil tvrdit, ze uz pred peti minutama jsi prorazil diry v pistech a sesrotoval loziska ojnic, tak ho jednoduse umlc v tom spektru otacek mirnym potlacenim v Knock Noise table. Pokud mas podezreni, ze ti ten detonacni sensor taha timing i presto, ze tam k zadne detonaci nedochazi, tak docasne prezen ten retard v Knock Sensor Options a pote umlc ten knock sensor v tom RPM spektru jeho potlacenim v Knock Noise table. S tim prehnanym retard je pak snadnejsi v logu videt, kdy si ten detonacni sensor prestane myslet, ze se mu motor tavi pred ocima
. Pak si samozrejme zvol svou vlastni progresi, s kterou se citis dobre...



IQ stylingem nenahradis.
Supra MKIV používá dva knock sensory a "údajně" jsou poměrně dobré, jen někdy mohou být poměrně "noisy" , což bude asi můj případ.
Jsem zvědav na to co se stane po repasu převodovky a pořádném grounding-u všech částí vozu a motoru.
Dávám tedy pár logů a myslím, že to napoví nejvíce. Znalci rychle pochopí co hje která hodnota, tak je nebudu popisovat všechny.
Jeden z prvních testů:

velmi malý tlak, cca 14PSI (cca 1BAR) a velmi LEAN A/F 13,2:1
Zde je vidět, že "noise" roste s přibívajícími otáčkami a vlastně i po ubrání plynu velmi dlouho doznívá. A/F stále trochu chudá a tlak již cca 20PSI, IGN cca 6DEG

Zde je již A/F OK a tlak téměř na požadované hodnotě. Test také probíhal do vyšších otáček a "noise" je opět velký, ale dá se již považovat za knockig? IGN 13deg

No a nakonec 14,29deg a to už je nebo ještě není knock? Podle mne pořád ještě není, ale rýád bych si tím byl jistý.

Jsem zvědav na to co se stane po repasu převodovky a pořádném grounding-u všech částí vozu a motoru.
Dávám tedy pár logů a myslím, že to napoví nejvíce. Znalci rychle pochopí co hje která hodnota, tak je nebudu popisovat všechny.
Jeden z prvních testů:
velmi malý tlak, cca 14PSI (cca 1BAR) a velmi LEAN A/F 13,2:1
Zde je vidět, že "noise" roste s přibívajícími otáčkami a vlastně i po ubrání plynu velmi dlouho doznívá. A/F stále trochu chudá a tlak již cca 20PSI, IGN cca 6DEG
Zde je již A/F OK a tlak téměř na požadované hodnotě. Test také probíhal do vyšších otáček a "noise" je opět velký, ale dá se již považovat za knockig? IGN 13deg
No a nakonec 14,29deg a to už je nebo ještě není knock? Podle mne pořád ještě není, ale rýád bych si tím byl jistý.
Tvorba elektroinstalací závodních vozů
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Ono se na to opravdu neda objektivne odpovedet, protoze opravdovy knock a to, co ten sensor za opravdovy knock muze jen povazovat (= phantom knock) jsou dve rozdilne veci, ktere se jen z logu opravdu nedaji urcit. Protoze threshold, kdy zacne dochazet k timing pull je konfigurovatelny (takze se pripadna detonace neda ani urcit na jeho velicinach - pokud je ten threshold at uz umyslne anebo neumyslne potlacen), ani ten raw signal neni pote meritkem anebo ukazatelem stupne detonace. Ten referencni raw signal musi byt nejdrive spravne "nakalibrovan" pomoci skutecne (zamerne privolane) detonace. Ono staci privodit tu mirnou detonaci jen kratkodobe, aby clovek obdrzel "signature" jejiho algorithmu. Pokud ale ten raw signal v tech logs opravdu predstavuje detonaci, tak mas nespravne nakalibrovany retard, ale pri 4,070 by jsi tu detonaci zretelne slysel i bez nejakeho stethoscope (z cehoz usuzuji - za predpokladu, ze ten Knock Noise table je nakalibrovan spravne, ze se opravdu jedna jen o mechnicky hluk). BTW, jaky pouzivas base ignition timing offset? (ta timing progrese vypada docela dobre, snad jen trochu pridat dole a trochu ubrat nahore, ale to je vice-mene jen vec individualni chuteleon4x4 píše:No a nakonec 14,29deg a to už je nebo ještě není knock? Podle mne pořád ještě není, ale rýád bych si tím byl jistý.


IQ stylingem nenahradis.
Placento nekřič a buď prosím tě tak moc hodný a vezmi ten Knock analyzátor do Mimoně.Placenta píše:za moji pomoci tak do hrobu, ja a laditKrosmen píše:jak si nakonec dopad s nastavováním???podařilo se vyladit nebo se bude ladit až na místě za pomoci placenty....![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Díly do převodovky pro Supru vydali zelníci až dnes, takže jedu "jen" Mišákem. Budu ve VIP sekci, tak se stav. Díky
Tvorba elektroinstalací závodních vozů
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Instalace programovatelných ECU
Ladění sériových ECU Mistubishi Lancer EVO a Subaru Imprezza WRX a STi
http://www.advracing.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://shop.ecumaster.cz" onclick="window.open(this.href);return false;