Historie tohoto vozu v naší rodině, se datuje někdy do zimy roku 1997, kdy ho můj táta koupil v nedalekém autobazaru za cenu 85000 Kč. Oproti Škodě 120L, kterou vlastnil předtím, to byl obrovský skok kupředu, jak po stránce výkonu, jízdních vlastností, ale i vzhledu a celkového zpracování. V té době, ve věku 14 let, sem auto bral jen jako dopravní prostředek a jinak se o něj vůbec nezajímal. Auto se od dnešní podoby značně lišilo. Nejvíce to bylo poznat na kvalitě laku který byl místy, hlavně na střeše, dosti vyšisovaný a pak na předním nárazníku, který měl imitovat ten z verze GTI 16V. Byl ovšem mizerně zpracovaný, popraskaný a nabarvený snad štětcem. Další věcí co si tak vzpomínám byl mírně promáčklý plech pod zadním nárazníkem.
Čas pomalu plynul a já si ve dvaceti udělal řidičák. Měl jsem to štěstí, že sem jako novopečený řidič na jaře 2003 dostal tohle auto. Rodiče jsou rozvedený a když si táta kupoval nový vůz, tak nám tohle prodal za částku 20000 Kč a já mohl hned jezdit. Zpočátku jsem tedy nebyl nijak nadšen. Ne že bych neměl radost že mám auto, ale prostě jsem to stále bral jen jako normální věc o nějakém hlubším vztahu nebyla zatím ani řeč. Postupem času jsem na internetu přičichl k "nemoci" zvané tuning a tak jsem dostal chuť nějak to své vozítko vylepšit. Zpočátku jsem měl v plánu věci, kterým se dnes již směju jako polep víčka nádrže, různé imitace nádechů atd. Jako první takovou menší úpravu, která teda neměla s tunigem nic společného, bylo nastříkání plastových středů kol a mřížky mezi světly černou barvou. Vrchol všeho bylo zakoupení koncovky která se přidělávala šroubama...no každý nějak začíná
O prázdninách roku 2003 jsem s kamarádem Jergim jel k němu na chatu, kde sem u auta trávil celý týden a pracoval na vylepšení zuboženého předního nárazníku pomocí kytu a barvy ve spreji. Výsledek mého snažení byl dobrý asi tak 4 měsíce, pak se to začalo rozpadat. Další věcí kterou jsem provedl bylo nabarvení bočních lišt černou barvou. Všechno to byly takový začátečnické akce, až později jsem zjistil, že některé věci jdou udělat sice dráž, ale mnohem kvalitněji. Auto nicméně vypadalo o mnoho lépe než předtím, obzvláště když sem celou karosérii "obrousil" tempem a lak se tím trochu oživil.
Na podzim stejného roku se mi podařilo přes inzerát sehnat nepoškozený nárazník z verze GTI, to bylo slávy. Za cenu 1500,- jsem si vezl z malé vesničky u Jičína nárazník a novější typ masky mezi světla v ceně 200,-. Díly byly z rozebraného Mišáka 1.8 16V kterému se zadřel motor. Nárazník byl červený, ale to brzy změnil lakýrník, kterému jsem se později stal chlebodárcem i když jsem o tom v té době ještě nevěděl. Rozdíl mezi starým a novým nárazníkem byl naprosto propastný a mojí radost ještě potrhlo "tuningové" clonítko s nápisem Mitsubishi na předním skle. Další nezanedbatelnou změnou bylo ztmavení předních a bočních blinkrů. Svítivost utrpěla minimálně, ale vzhled vozu dostal přísnější nádech. První nepříjemnou záležitostí která mě potkala den po vánocích roku 2003 byla bouračka, která se odehrála čistě bez mojí účasti. Nějakej dobrák neukočíroval svoje auto na náledí a bouchnul mi to do levých dveří čimž mi zpětně nadělil vcelku nepříjemný vánoční dárek. Oprava a nový lak stála 8000 Kč, což mě zbrzdilo v mých teď již tuningových plánech. Když už bylo auto v servise, nechal jsem si opravit i odjakživa promáčklý plech pod zadním nárazníkem.
V dubnu roku 2004 sem nainstaloval do průduchů v nárazníku na zkoušku „tahokov“. Později se ukázalo že rezne takže sem se s ním rozloučil. Další drobnou blbůstkou byla samolepka Ralliart kterou sem umístil opět na nárazník. Ta je tam dodnes, i když v kvalitnější podobě. V interiéru přibyla moc pěkná hlavice řadicí páky a pořídil jsem si rádio Roadstar na MP3. Bohužel z důvodů finanční tísně, sem volil to nejlevnější z nejlevnějších, což se ukázalo jako chyba, kterou jsem si připomínal den co den když jsem poslouchal přeskakující písničky.
V létě auto absolvovalo i pár mých prvních tuning srazů. Byl jsem v Mimoni, v Milovicích a v Hradci a také začaly pravidelné dýchánky na černém mostě pod záštitou Tuning Fora. Také se přiblížila již dlouho očekávaná událost a tou byl nový lak. Barvu sem volil stejnou, auto si co nejvíce odstrojil tak abych s nim mohl dojet z chaty do Prahy a pak již jen čekal, co provede teď již můj dobrý známý lakýrník. Ve volném čase sem namontoval do nárazníku a do masky plnohotnotný tahokov a těšil se na auto. Výsledek byl velmi dobrý a mé plány se zaměřili na nákup pěkných kol. Díky novému laku jsem mohl ze zadní části auta odstranit nápisy "Mitsubishi" a "Colt GLXi" a záď se tak trochu zahladila. Dále jsem také odstranil zástěrky což byly docela nevzhledné plachty.
Na podzim 2004 jsem ještě trochu poupravil umístění přední SPZ. Ta byla ošklivě vytrčená dopředu což obzvláště při pohledu z boku nevypadalo hezky. Její držák jsem krapánek sežíznul a značku přemístil na tahokov a přišrouboval skrz šroubkama. Další věcí kterou jsem na autě provedl, bylo natření třmenů a bubnů antikorozní stříbrnou barvou a nastříkal sem podběhy černou barvou což vypadalo velmi dobře. Dále jsem od kamaráda Lukasina zakoupil přední repro značky Hertz, které nahradili původní originální reproduktory, jenž svým vzhledem navozovaly dojem, že pamatují ještě Franze Josefa. 10. prosince sem konečně zakoupil toužebně očekávaná kola, jednalo se o kola značky Alessio, model Arizona v rozměru 7,5x16" ET35, radost však netrvala dlouho, protože ještě před koncem roku jsem stačil zažít druhou nepříjemnou událost které jsem se již bohužel osobně zúčastnil. Při cestě na strahovský tuning sraz, téměř již na místě mě sejmul blbec který si tam po tmě masíroval ego pálením gum v předpotopním BMW. Já ani Jord s Bordelem který sem mnou byli v autě jsme ho ani neviděli. Koupil sem to opět na levý dveře, tentokrát to už bylo horší. Dveře byly úplně na odpis a sloupek a zadní blatník byl promáčklý. Oprava se vyšplhala na 21000,- a protože ten idiot ujel tak se tahanice s policií a následně úřady táhnou až do dnešních dní, kdy je celá věc na české kanceláři pojistitelů a doufám že si konečně na toho imbecila posvítěj i když tomu už sám moc nevěřim.
Začátek letošního roku se nesl ve znamení vylepšování technického stavu vozu. Po roce sem vyměnil olej, olejový filtr, palivový filtr a vzduchový filtr. Koupil jsme obě nové manžety a nové svíčky Denso Iridium. Dále jsem odstranil nápis z čelního skla a samolepky ze srazů. Decentně jsem zatmavil zadní lampy, obnovil černý nástřik podběhů a pustil se do leštění víka ventilů. V současné době plánuju další úpravy a čekám až přijdou objednané pneu v rozměru 195/45 16".
V květnu jsem se konečně dočkal nasazení nových alu ráfku Alessio Arizona když jsem na objednané gumy čekal díky neschopnosti některých firem déle než měsíc. Díky novým kolům se vzhled auta změnil k nepoznání, a jízdní vlastnosti se také velmi zlepšily. Obul jsem gumy Barum Bravuris v šířce 195 a s profilovým číslem 45 takže projíždění zatáček se může odehrávat ve větším tempu než na starých kolech. Dále jsem si udělal radost nastříkáním víka ventilů do zelené metalízy, kterou pozdějí dostaly i některé části interiéru. Další zajímavou událostí která se konala v květnu bylo STK. Auto prošlo úspěšně a "na triku" mělo jen velice málo lehkých závad, které plně odpovídaly staří auta a které jsme se letos chystal odstranit. Jednou z posledních věcí bylo sundání nápisu Ralliart z předního nárazníku který se mi tam střídavě líbil a nelíbil. Dále jsem celou zadní nápravu obrousil a natřel ochranou barvou na kov jako prevenci před případnou nežádoucí korozí. Celou karosérii jsem řádně vyleštil a těšil se na prázdniny, osud ale chtěl jinak…..
Celkově sem s autem měl jen pramálo technických problémů, pouze odešla ŘJ, ale to jsem ještě nebyl majitelem já. Musel sem investovat jen do nového ložiska v zadním kole a nových destiček. Nechal sem si stáhnout kotouče, vyměnit brzdovou kapalinu a vyměnit silent blok motoru. Jedinou věcí která zazlobila byl spojkový váleček, kolem těsnění byl zrezlý a vytekla mi ta kapalina, což přineslo nepříjemné překvapení v podobě nemožnosti řadit.
Nevim jak to zakončit, snad jen na závěr chci říct že na tohle auto, pokud se nenajde, nikdy nezapomenu a budu na něj vzpomínat jen v dobrém i když se našlo i pár stinných stránek. Zároveň jsem si slíbil že „na jeho počest“ bude moje další auto ještě lepší a že na tuning určitě nezanevřu, protože tuning je součást mýho života, tak, jako pro mě bylo tohle auto…
Tohle auto jsem znal už řadu let a byl jsem u celý jeho proměny....je to prostě takový šťastná hitorie s nešťastnym koncem....ale co se dá dělat....jak by řekli kolegové z Wolfsburgu ER LEBE NEUE PROJEKT!!!!
ale napsaný to máš fakt pěkně 
zlámat ruce by bylo málo, rovnou bych je těm kreténům uřízl 
