Libor12 píše:Radunov píše: a jak se zavře ventil tak se vzduch zastaví a po otevření znovu začíná sát
Vzduch má určitou hmotnost a rychlost. Ventil ho zastaví,jenže vzduch pokračuje,narazí a hmotnost a rychlost ho stlačí - to je to co plní válec - rozdílné tlaky. Na c20xe vyrábí lexmaul velmi pěkný intake manifold. Věřím,že by se dalo ještě vylepšit.
lexmaul se mi nelíbí (a ty šílený redukce mezi váhou a klapkou vzduchu si tam taky každý nechá, místo aby nahradil kuželovou redukcí), ten co dělají na 8V vypadá funkčněji z hlediska stejnorodosti plnění ale jinak je přehnaně zkroucené (ohyb trubky zpátky o 180°) ale na moji hlavu se jednak nedělá (nepočítám c20xe) a pak když se podíváš na předchozí stránky, tak se dočteš že moje sání pomůže k většímu výkonu a co vím tak 2,0i hlava má výše posazené kanály (pozvolnější radius) a je o něco málo lepší než 1,8i i velikostí ventilu o 1mm na průměru a na to pak upravit tohle vělké sání (zdroj Risse motorsport atd) a mezi sání a hlavu udělat podložku s výstupky co by roztočili plyny, protože při tomhle typu spalováku by tam měl být sací tangenciální kanál a ten opel neudělal, ale má ventily vyosené
--------------------------------------
Délka sacího potrubí
Po přečtení vlivu teploty vzduchu a ztrát v sacím potrubí je vidět, že požadavky na provedení sacího potrubí jsou velmi protichůdné. Na jedné straně chceme nasávat co nejstudenější vzduch, který je k dispozici ve velké vzdálenosti od motoru, na straně druhé chceme minimální ztráty, čehož docílíme naopak co nejkratším sacím potrubím.
Do hry navíc vstupuje fakt, že podtlak ve válcích, který vzduch nasává, není spojitý, ale nastává přerušovaně, pouze v okamžicích otevření sacích ventilů. Takto přerušované nasávání ovšem nasaje mnohem méně vzduchu, než kdyby motor nasával vzduch stále. Samotné "rozjetí" a "zastavení" proudu vzduchu totiž stojí mnoho energie a vznikají tak velké ztráty. V sacím potrubí je proto třeba udržet stálé proudění vzduchu, i když jsou sací ventily právě uzavřené. Jelikož je vzduch velmi dobře stlačitelný, po uzavření sacích ventilů je vzduch na sací ventily tlačen "rozjetým" vzduchem na vstupu do sání. Po následném otevření sacích ventilů je tak k dispozici dostatek vzduchu, který je navíc tlačen dalším proudícím vzduchem a lépe tak proudí do válce. V době mezi zavřením a otevřením sacích ventilů se tedy vzduch v sacím potrubí nesmí zastavit, jedině tak je zajištěna dostatečná účinnost plnění.
----------------------------------
Tlakové vlny
Jak již bylo řečeno dříve, kvůli otevírání a zavírání sacích ventilů vznikají v celém sání tlakové pulsace. Tyto pulsace se chovají stejně jako zvuk a "cestují" po celém sacím potrubí, po odrazu se šíří zpět, vznikají ozvěny atd. Píst si lze představit také jako kmitající membránu malého reproduktoru.
Zvuk, stejně jako naše pulsace se šíří jako podélné postupné vlnění, tedy postupujícím zřeďováním a zhušťováním vzduchu.
[Click Here To See Image Full Size ]
Ve vzduchu se podélné vlnění šíří rychlostí zvuku, tedy cca 340 m/s, což je 1224 km/h.
Pro další pochopení je nutné si uvědomit, že zvuk se odráží nejen na nějaké překážce, např. na konci slepého potrubí, ale i na konci otevřeného potrubí. Tlaková vlna šířící se od sacího ventilu ven ze sacího potrubí se na jeho otevřeném konci (tam, kde vzduch do sání vstupuje) odrazí a část této vlny se šíří zpět k ventilu. Vlna se samozřejmě odráží i na všech překážkách v potrubí a cestuje tak tam a zpět, dokud se zcela nezatlumí. V potrubí může být více šířících se vln které se sčítají a odečítají, stejně jako vlny ve zvuku, kde slyšíme více tónů najednou.
Pro odrazy tlakových vln platí opět stejná pravidla jako u zvuku. Při odrazu na uzavřeném konci potrubí se vlna odrazí se stejným znaménkem, zatímco na konci otevřeného potrubí se odrazí s opačným znaménkem. Znamená to, že přetlaková (pozitivní) vlna se na otevřeném konci sání odrazí jako podtlaková (negativní) vlna a naopak.
Pokud se nám tyto pulsace podaří využít tak, aby se přetlaková vlna objevila u sacího ventilu právě když je otevřen, tento přetlak do válce natlačí více vzduchu, než by se do válce dostalo bez této vlny a získáme tak více točivého momentu.
Kde vlastně tyto vlny vznikají? Zdrojů je v sání hned několik - hlavním zdrojem je píst pohybující se směrem dolů od horní úvrati. V okamžiku otevření sacího ventilu a posuvu pístu směrem dolů vznikne podtlaková vlna, která se šíří od pístu směrem do sání. Jakmile tato vlna dorazí k vyrovnávacímu potrubí (ve schématu označené 9), je tato vlna odražena jako přetlaková vlna (jde o odraz na otevřeném potrubí), která se šíří zpět směrem k pístu. Pokud tato vlna dorazí k sacímu ventilu právě když se zavírá, natlačí tato přetlaková vlna do válce více vzduchu.
Další zdroj tlakových vln je překvapivě výfuk. Podmínkou je samozřejmě dobře navržený výfukový systém, který je naladěn na použité sání. V době překrytí otevření ventilů, kdy jsou otevřeny oba sací i výfukové ventily, výfukové plyny jdoucí ven z válce za sebou doslova táhnou vzduch ze sání do válce a vytvoří tak podtlakovou vlnu. Tato vlna se stejně jako v předchozím případě šíří směrem ven ze sání a je na vstupu do vyrovnávacího potrubí odražena jako přetlaková vlna. Pokud délka potrubí odpovídá zvoleným otáčkám, přetlaková vlna dorazí k sacímu ventilu právě při jeho zavírání a do válce se tak opět dostane více vzduchu.
Poslední zdroj tlakových vln jsou právě se zavírající sací ventily. Libovolná zůstatková rychlost vzduchu vytvoří na stěně zavřeného ventilu přetlakovou vlnu, která se šíří opět směrem k vyrovnávacímu potrubí, kde je odražena jako podtlaková vlna. V okamžiku dosažení sacího ventilu je tento ještě stále uzavřen, takže tato podtlaková vlna je odražena opět jako podtlaková vlna (ventil je zavřený, jde tedy o odraz na slepém potrubí), opět se šíří k vyrovnávacímu potrubí, je odražena konečně jako přetlaková vlna a šíří se zpět k sacímu ventilu. Pokud tato vlna dorazí k ventilu právě když se začíná otevírat, přetlak opět pomůže dostat do válce více vzduchu.
Je zřejmé, že tlakové vlny můžeme využít pouze v úzkém pásmu otáček, neboť právě pro úzké navržené pásmo otáček jsou splněny podmínky otevření a zavření ventilů. U dobře navržených motorů se kombinují všechny tři zdroje přetlakových vln a výsledkem může být i přetlak 10 psi u sacího ventilu. Vliv přetlakových vln je dobře vidět v grafu účinnosti plnění při různých délkách sacího potrubí, kde je při určité kombinaci délky a otáček účinnost plnění větší než 100%. Sání motoru je tedy naladěno právě na tyto otáčky, při kterých vznikají tlakové vlny.
zdroj
http://www.honda-club.cz/forum/cms_view ... hp?aid=184" onclick="window.open(this.href);return false;