Pásy byly v autě jen chvilku, dalo by se říci jen aby se neválely ve skříni. Chvíli nato šla kůže do světa a větší část interiéru do regálů.
Pak se to trošku zvrtlo a došlo mi, že jsem dlouho nerozbil žádný motor. Obdařen velkou dávkou neznalosti a nadšení jsem se záložní sadou vaček navštívil jednoho brusiče a zadal objednávku. Chtěl jsem něco na takové to běžné ježdění a občas nějaký ten závod. Dodal jsem i hydroštel, abychom se vyhnuli tomu, že nedofoukne a budou se muset dělat podložky - nevyhnuli.
Netuším kde proběhl ten skrat, ale obdžel jsem vačky 288° (238° - 1,05) se zdvihem 11,2mm. Původní 272° (215° - 1,1) s 10mm zdvihem. Pln nadšení jsem je nahodil a jediné co přišlo byl zvuk ne vzdálený šicímu stroji. Musely se tedy pořídit podložky pod hydra.
Pak nastala doba plná laborování a vzteku, prostě to nechtělo jet. Když už jsem skoro startoval rozbrusku, podařilo se zjistit, že druhá sada vaček měla jiná kola.

Francouzi... Ale pořád to nebylo ono, pořídila se jednotka IMF a za dlouhých nocí se to podařilo jakš-takš rozhýbat rozhýbat. Velké dík patří Liborovi a Jrd, bez jejihž rad bych to asi nikdy nenastartoval. Nyní to opět stojí v dílně a pracuje se na nové verzi kabeláže a ITB.