Na každého dojde...zvlášť na tebe ty k...o
Já od tý doby co parkuju policajtům pod oknama mám klid. Předtím to byla hrůza, někdy i noc co noc něco na autě poškozenýho(díry v kapotě, střeše jak to někdo poskákal, ulámaný stěrače, ukroucený zrcátka, rozbitý okna, orvaný lišty, ukopnutej výfuk,...). Už jsem z toho málem brečel. Přestěhoval jsem se a bydlím hned vedle cajtů a nepamatuju, že by byl na parkovišti nějakej problém.
LSD03
Nejdřív přijímač Opava tam jsem zažil povodně.A pak Hradec Králové.Prdel byla to,že jsem vyučený automechanik a tam ze mě udělali kuchaře.Na povodně jsme jeli skoro všichni jen průseráři zůstali na kasinu,no a když jsme se vrátili tak pár z nás mělo vykradený skřínky.Jinak na vojnu vzpomínám v dobrým.
Jak jsi na tom byl ty????



-
- Příspěvky: 24
- Registrován: 24 kvě 2005 09:16
- Bydliště: Praha/Stredni cechy
- Kontaktovat uživatele:
Morda @ Bulda : na vojně jsem nebyl, místo tohojsme si porcestoval pulku evropy a vybudoval zázemí v práci, firmičku.. když poslouchám stesky kamarádu po vojně tak si říkám - o nic jsem nepřišel.
Je mezi námi stále více lidí, kteří poskytují konzultace a vědí jak se co má udělat, ale stále méně tech kteří do udělat dokáží.
web : www.dicompracing.cz / www.jdmengines.cz
web : www.dicompracing.cz / www.jdmengines.cz
Tak to ti gratuluji s prací a s firmou,ale vojnu si musíš prožít sám a ne s vyprávění kamárádů.Já když jsem tam šel tak se mi moc nechtělo,slyšel jsem různý strašný i drsný historky jak od kámošů a lidí třeba na netu.Já si to na vojně užil a jsem rád,že jsem tam byl...Pro tebe by to byla asi stráta času...firma,práce,evropa.čus
vojna = ztráta času. I pro mně by to byl opruz ve 24 jít na rok do pakárny. Něco jinýho to asi je pro středoškoláka, kterej udělá maturitu a kde nic tu nic, věk 18-19. Já byl ve stavu 24 let, diplom v kapse(jinak prázdná) a možnost pokračovat v práci tam, kde jsem 4 roky souběžně se školou dělal. Práce to byla přesně v mém oboru. S jakoukoliv podpoprou rodičů jsem ani v nejmenším nepočítal, z baráku jsem byl skoro 300km. Zůstal jsem v místě studia(Pardubice), tejden po promoci jsem se vrátil do práce, bydlel na ubytovně a pracoval na modré knížce. Představa, že příjdu o rok živata nějaké nesmyslné činnosti(nečinnosti)= katastrofa. Od té doby uplynulo 7 let, mám v Pardubicích vlastní byt, velmi dobře placenou práci, manželku,3 letou princeznu, nějakej peníz na účtech a pěknou oktávku. Ted sháním nějakej větší bejvák. Co mám, to jsem si do poslední koruny vydobyl sám.
Ono jinak se jde na vojnu v 18ti a jinak ve 24.
Ono jinak se jde na vojnu v 18ti a jinak ve 24.
Dneska jsme večer byli jeden byt okouknout - 85m2, 1,6mil. No, nějak nám nepadl do oka. Na hovno je, že v lokalitě na které manželka trvá se prodávaj samý malý byty tak 63-68m2. Sem tam nějakej 75-85m2, ale těch je málo a často je rozvržení místností naprosto na p..u. Nejraděj bychom tak okolo 100m2, ale to je téměř nemožné sehnat.
Amogh: až se mi podaří nějakej pěknej koupit, tak ti prodám ten svůj malej
(jestli nevaděj Pardubice
)
Amogh: až se mi podaří nějakej pěknej koupit, tak ti prodám ten svůj malej

