a co se tyka ladeni VW, tak zkus spis nez myslet projit temata na www.vwvortex.com (pokud rozumis anglicky) a najdes co hledas, kde to koupit atd. ... proc vymyslet jiz x krat vymyslene
Volkswagen Jetta Mk2 Coupe US&A 2.0 16V ABF ... reconstruction Volkswagen Bora Variant 1.9TDI ARL ... daily
sorry za OT ale ja na pionyru stocil kliku o 15mm a kartery vylozil hlinikovymi mezikusy vyrobenymi z pistu avie a po dalsich upravach jako bylo zapalovani bezontakt z motorovky tak motor tocil 14tis ne vazne se snizenim setrvakem jsem mel take problemy hlavne u skody 100 s motorem fabia 1.4 hlavou felicia a karburatory z hondy CBR viz:
jinak u BMW E36 motor M50B25 vanos pri snizeni hmotnosti setrvacniku o 4kg jsem zadne nehativvy nezpozoroval...
myslim že ta vaha mam velkej vliv ja třeba u medveda na sprintech mam problem že jdou otačky tak pomalu dolu že při přeřazeni přavodovka zbržduje motor a tim se dosti zahrejva otačky nechodej plinule (otačky pomalu padaj jak pustim spojku tak slitnou hodne rychle)
Chtel jsem se zeptat na ty vyvazky jako protizavazi pistum, podle me se tohle pouziva jen u jednovalcu (motorek) kde se tim vyvazi polovina setrvacne sily posuvnych casti, ale u ctyrvalce to neni potreba a muzes dat pisty jak lehky chces a na vyvazeni kliky to nemá vliv. Rotacni hmotnosti ojnic taky nemaji na vyvazeni kliky ctyrvalu vliv (na namahani jo), protoze klika je vyvazena jak s ojnicemi tak bez nich. Jinak existuje nekonecne mnoho moznosti jak vyvazit kliku ctyrvalu, silove, tj nejtezsi klika ale nejmin namahana a momentove vyvazeni, tj. nejlehci klika a nejvic namahana, v praxi je to kombinace obou, je to narocna optimalizacni uloha
Odlehceni setrvaku ma vliv pri akceleraci jako odlehceni auta, vetsi setrvak je zase lepsi ve fazi rozjezdu pres spojku (hlavne se slabym motorem), druhe hledisko jsou torzni kmity kliky, kdy je moment setrvacnosti setrvaku spocitanej tak aby nedochazelo k rezonanci techto kmitu a velkemu namahani ojnicnich lozisek nebo prasknuti kliky, hlavne u dlouhych klik (radove sestivalce)
sem to napsal trochu zmatene, jsem to myslel tak, ze to protizavazi nema podle me u ctyrvalce s vyvazovanim pohybu pistu nic spolecneho, jak tady nekdo psal neco o pistech, ale to protizavazi je jen vyvazeni rotujicich casti (cep kliky + rot. hm. ojnice), k vyvazeni posuvnych hmot(pistu) jsou potreba dva vyvazovaci hridele otacejici se proti sobe, a u tech motorek se pridava k vyvazku co vyvazuje rotacni sily jeste dalsi nevyvazek navic, kterej zmensuje setrvacnou silu od pohybu pistu na polovinu
Pilott : mozno je chyba na mojej strane, ale stale ti nejak nerozumiem...
ak si to spravne pametam, tak vyvazky su nato, aby bola osa (alebo tazisko, alebo co to je) piestov + ojic + kluky v strede kluky = ose rotacie kluky
(snad som to moc nedomotal)
vyvazovacie hriadele (jeden alebo dva) sa mozu alebo nemusia pouzit aj pri beznych 3, 4, (asi aj) 5 a 6 valcoch. pri 8 a viac valcoch sa vyvazovacie hriadele myslim nepouzivaju
JonnY píše:Pilott : mozno je chyba na mojej strane, ale stale ti nejak nerozumiem...
ak si to spravne pametam, tak vyvazky su nato, aby bola osa (alebo tazisko, alebo co to je) piestov + ojic + kluky v strede kluky = ose rotacie kluky
(snad som to moc nedomotal)
vyvazovacie hriadele (jeden alebo dva) sa mozu alebo nemusia pouzit aj pri beznych 3, 4, (asi aj) 5 a 6 valcoch. pri 8 a viac valcoch sa vyvazovacie hriadele myslim nepouzivaju
JonnY píše:Pilott : mozno je chyba na mojej strane, ale stale ti nejak nerozumiem...
ak si to spravne pametam, tak vyvazky su nato, aby bola osa (alebo tazisko, alebo co to je) piestov + ojic + kluky v strede kluky = ose rotacie kluky
(snad som to moc nedomotal)
vyvazovacie hriadele (jeden alebo dva) sa mozu alebo nemusia pouzit aj pri beznych 3, 4, (asi aj) 5 a 6 valcoch. pri 8 a viac valcoch sa vyvazovacie hriadele myslim nepouzivaju
pametaš si to dobre
nejsom isty. skorej mam pocit ze som to nejak domotal
ak je piest TDC tak by to sedelo, ak je BDC tak su vyvazky aj piest nad stredom kluky a to mi nejak nesedi...
m1tv píše:to přidam sem at nezakladam novy tema . kde nechat vyvažit setrvak ? da se použit vyvažovačka na kola? nebo kde nechat vyvažit v jižnich čechach diky
co zkusit trošku přemýšlet..jak chceš na vyvažovačce na kola,vyvážit setrvák třeba pro 6,7,8,9tis otáček?
m1tv píše:to přidam sem at nezakladam novy tema . kde nechat vyvažit setrvak ? da se použit vyvažovačka na kola? nebo kde nechat vyvažit v jižnich čechach diky
co zkusit trošku přemýšlet..jak chceš na vyvažovačce na kola,vyvážit setrvák třeba pro 6,7,8,9tis otáček?
proto se ptam do tohodle nevidim ale už sem to vyřešil sehnal sem origo odlehčenej z vykonejšiho modelu ..
muj ukol? sp(r)asit svět:)opravy a upravy vozu 739208725
Soudruzi tuneři a lovci klokanů! Padlo zde mnoho názorů s některými můžu souhlasit s některými ne. Již jsem tu zmínil moji zkušenost že setrvačníkem který měl 1/4 váhy původní. Nutnost přidání otáček volnobehu na cca 1500 a 3000 a více k rozjezdu se tady někomu nezdála důležitá(že Taboo ) chtěl jsem tím jen říct,že do běžného provozu je to nepoužitelné. Ale někomu to nemusí vadit. A tak mě to přivedlo na myšlenku odlehčení trochu jiným způsobem. Rozvedu trochu svoji myšlenku. Motor má 4 cykly z nichž pouze jeden z nich vykonáva práci. Vyplývá z toho že jeho setrvačník bude nejtěžší kvůli pokrytí dalších 3 cyklu. Počítám li dále zjistím že u 12válcoveho motoru dojde vždy k pokrytí všech 3cyklu které práci nevykonávají. Tudíž kdyby nebyla potřeba spojky nebyl by setrvačník vůbec třeba. Nechci podceňovat renomované výrobce setrvačníku kteří je dělají z hliníku a jiných lehkých materiálu. Musí je zanechat plné z důvodů jejich otáček a pevnosti v tahu. Takže myšlenka je následující. Je to čistě teorie a v současné chvíli si ji nemám možnost ověřit. Takže kdyby chtěl být někdo průkopníkem... Nebudu vás zatěžovat výpočtem hmoty setrvačníku pro motor. Není tu na něj prostor. Nicméně je u něj nejdůležitější jeden faktor a tím je že setrvačna síla roste s druhou mocninou rychlosti. Všude čtu jak odsoustružít setrvačník po obvodu. To je podle mě naprostá hloupost!! Naopak z této poučky vyplývá že hmota na obvodu musí zůstat a odlehčit se musí střed aniž by se jakkoli porušila tato podmínka. Návrh na výrobu zní. Vzít setrvačník hmotu po jeho obvodu zachovat. Mezi šrouby odebrat materiál tak aby vznikly paprsky tak silné,které odpovídají materiálové pevnosti v tahu. Dále odebrat materiál oproti třeci ploše spojky opět tak aby se materiál nekroutil. De facto vyrobit obdobu paprskoveho kola. Od cca 6-7k ot se používá litina a nad ne ocel. Vycházím li z hodnot pevnosti v tahu pro dané konstrukční materiály vychází mi síla paprsku u oceli 15-17 mm u litiny 20-22mm síla třeci plochy by měla u obou zůstat 3-4mm. Zkusí to někdo? Nějaké připomínky?
Máš pravdu. Je to doba. Cyklus jsou 4 doby. Díky. A pokud bude setrvačník správně vyvážený a jeho axialní házívost nebude vyšší než 0.5mm nemůže v žádném případě dojít k jeho roztržení. Používám inventor profesional 2008. Jestli Ti to něco říká. Výpočet který jsem uvedl odpovídá pro ocel a 17000 otáček.
Libor12 píše:Máš pravdu. Je to doba. Cyklus jsou 4 doby. Díky. A pokud bude setrvačník správně vyvážený a jeho axialní házívost nebude vyšší než 0.5mm nemůže v žádném případě dojít k jeho roztržení. Používám inventor profesional 2008. Jestli Ti to něco říká. Výpočet který jsem uvedl odpovídá pro ocel a 17000 otáček.
myslim ze by jsme to mohli vyzkouset u toho meho motoru.... nejprve vsak musims sehnat obyc. setrvak a vyhodot dvouhmotnostni... pokud tam pujde setrvacnik z motoru M20 tak tech mam doma asi 5 takze to nebude problem nechat vyfrezovat a otestovat:-) ale o tom jsme se jiz bavily...
Libor12 píše:Máš pravdu. Je to doba. Cyklus jsou 4 doby. Díky. A pokud bude setrvačník správně vyvážený a jeho axialní házívost nebude vyšší než 0.5mm nemůže v žádném případě dojít k jeho roztržení. Používám inventor profesional 2008. Jestli Ti to něco říká. Výpočet který jsem uvedl odpovídá pro ocel a 17000 otáček.
viděl sem na netu spousty roztržených a to byly jen stáhnuty o pár kg stím,že byly vyváženy. já bych do toho nešel, ten tvůj inventor 2008 ti nic takového nezaručí a nohy máš jen 2
No právě! Já jich také viděl několik. A všechny byly roztržene proto,že nějaký rádoby tuner ho hodí na soustruh a zeslabi právě tam kde je konstrukčně nejvíce namáhaný. Po obvodu. Platí li jedna poučka o setrvačnosti a rychlosti splatí i druhá a tou je že s rychlosti roste i odstřediva síla a to na čtvrtou. Pro inventor je program jehož výpočty odpovídají z 99.9% realu. Navrhnu li v něm motor a postavím podle něho skutečný,hodnoty se lišit nebudou. Nabízím bezpečně konstrukční řešení. Také mám jen jedny nohy. Takže než provedu jakoukoli úpravu na motoru napřed si ji opravdu dobře spočítám a rozmyslím.
heh používam Catii a PRO/E... průser je ten že jeden Srb co má motor jako já mě varoval před odlehčováním setrváku -on sice provedl simulace v nevim jakým SW , podle kterýho to bylo bezpečný i v otáčkách přes 9000.Setrvačník dopadl tak, že zkurvil klikovku, převodovku a půlku auta, když si řekl, že už prostě v autě nebude..rozlítl s epři necelejch 7000ot/min..odlehčen byl dost,m ale stále na "bezpečné" hranici 12mm tlušťky,což je pro setrvačník na mým typu motoru bezpečný minimum..
ono jde o to,že žáden program na světě neumí simulovat tak přesně reálnou okamžitou situaci. Proto zněj nikdy nemůžeš co do bezpečnosti čehokoliv vycházet, to lze jen z dlouhodobých testů
Proengineer je hodně dobrý. Nicméně se nedivím že se mu setrvačník odporoučel. Simulaci kterou jsem provedl,opravdu odpovídá realu a pokud jsem jako materiál použil litinu už při 6200 končila crash. takže se nedivím při 7000 navíc konstrukční řešení které uvádím je nové. Nikde jsem nic podobného neviděl. Samozřejmě že ho vyzkouším. Jen teď pracují na něčem jiném,co musím dotáhnout do finále.
čistě teoreticky
kolik jsi libore schopen odebrat ze setru váhy, jako příklad uvedu svůj, setr rozměry si nepamatuji, ale ze 13 kil jsem se dostal díky kovanému duralu na necelých 7
to znamená, že jsem odebral přibližně polovinu hmoty, a otáčky mi to drží
domníváš se že se dá dostat tvým způsobem na poloviční váhu?
pokud ano je to zajímavé, ale při představě že to mám v autě mi běhá mráz po zádech, ale netvrdím že to nevydrží (z hlavy to nevypočítám)
IQ sice stylingem nenahradíš, taboo ti ho taky nezvedne, ale dokáže rozšířit brutálně obzory
http://www.odtahove-sluzby.cz
Když a tím si nejsem jistý představila v 70 letech myslím že honda paprskove kolo a posléze letmo uložené také tomu nikdo nevěřil co se do bezpečnosti týká. A dnes? Máme podobný setrvačník. Výpočet jsem dělal u 12.6 a váhu jsem snížil na 7.9. Fígl není ani tak v odebrání hmotnosti,ale v přesunu od středu na obvod. Což se při akceleraci chová tak že přesun díky odstředivé síle ji pomůže víc než rovnoměrně rozložena hmotnost a naopak při deceleraci se přesouvá ke středu. Není to nová myšlenka,jen jsem ji neviděl použít na setrvačníku. Podobného efektu se používá u turbín. A nebudeme si nic nalhavat,tam jsou otáčky několikanásobně větší.
No jo, ale na tom kolik ten setrvacnik vazi tak moc nezalezi, zalezi na momentu setvacnosti setrtvacniku (u kruhove desky je 0,5 * hmotnost * polomer na druhou, u tvarove soucasti ti jej vyplivne i autocad, inventor, proe), moment setr. roste ctvercem polomeru, takze kdyz budes met lehkej setrvak s hmotou po obvode bude se chovat uplne stejne jako tezsi setrvak s hmotou ke stredu